David Ausubel
| David Ausubel | |
|---|---|
| Narození | 25. října 1918 New York |
| Úmrtí | 9. července 2008 (ve věku 89 let) New York |
| Alma mater | Pensylvánská univerzita Teachers College |
| Povolání | psycholog |
| Ocenění | cena E. L. Thorndika (1977) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
David Paul Ausubel (25. října 1918 New York – 9. července 2008 New York) byl americký psycholog. Významně přispěl v oblasti pedagogické psychologie, kognitivní psychologie a výuky přírodovědného vzdělávání.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 25. října 1918 a vyrostl v Brooklynu v New Yorku. Byl synovcem židovského historika Nathana Ausubela.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 dokončil Pensylvánskou univerzitu, kde získal bakalářský titul z psychologie. Následně v roce 1943 absolvoval lékařskou fakultu na Middlesex univerzitě. Zde se účastnil stáže v nemocnici Gouverneour v New Yorku. Po vojenské službě získal v roce 1950 titul MA. a Ph.D. z vývojové psychologie na Kolumbijské univerzitě.[2] Učil na několika školách.
Psychiatr
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1973 se Ausubel věnoval psychiatrické praxi. V tomto období vydal mnoho knih i článků v psychiatrických a psychologických časopisech. V roce 1976 získal cenu Thorndike Award od Americké psychologické asociace za „Významné psychologické přispění v oblasti vzdělání“.[1]
Spisovatel
[editovat | editovat zdroj]V roce 1994, ve věku 75 let, se Ausubel začal věnovat psaní na plný úvazek. Vydal celkem čtyři knihy:
- Ego development and Psychopathology (1996),
- The Acquisition and Retention of Knowledge (2000),
- Theory and Problems of Adolescent Development (2002)
- Death and the Human Condition (2002)
Zemřel 9. července 2008.
Asimilační teorie učení
[editovat | editovat zdroj]Ausubel byl ovlivněn myšlenkami Jeana Piageta. Především se soustředil na způsob vysvětlení, jak lidé získávají vědomosti. Ve svojí teorii se zaměřuje na asimilaci nových pojmů a vztahů do již existujících struktur v našem myšlení.
Smysluplné učení a memorování
[editovat | editovat zdroj]V rámci svojí teorie dělí Ausubel učení na smysluplné a memorování.[3] Smysluplné učení je založené na metodě, kdy student pomocí vhodně vybraného materiálu přiřadí nové informace k těm, které již zná. Díky tomu se usnadní proces zapamatování a navíc dojde k hlubšímu pochopení souvislostí.[4] Tento styl učení by měl být upřednostňován na vyšším stupni vzdělání. Na principu smysluplného učení fungují pojmové mapy.[3]
Memorování nebo také učení se nazpaměť je naopak založené na opakování nesouvisejících pojmů a vztahů. Poznání je pouze povrchové bez hlubšího pochopení souvislostí.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DausubelIndex. www.davidausubel.org [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online.
- ↑ SEEL, Norbert M. Ausubel, David P. (1918–2008). Boston, MA: Springer US Dostupné online. ISBN 9781441914279, ISBN 9781441914286. S. 387–388.
- ↑ a b (PDF) Pojmové mapy ve vzdělávání. ResearchGate [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MAYER, Richard E. Rote Versus Meaningful Learning. Theory Into Practice. 2002-11-01, roč. 41, čís. 4, s. 226–232. Dostupné online [cit. 2019-09-18]. ISSN 0040-5841. DOI 10.1207/s15430421tip4104_4.
